Dezinformace, masinformace a malinformace
Dezinformace a jejich negativní účinky
Jak si ověřit informace na internetu?
Fake news - nepravdivé informace
Ve světě, kde má každý přístup k internetu a může být publikován jakýkoliv obsah bez jakékoli kontroly, se stává stále těžší říci, co je a co není důvěryhodné a čemu vlastně můžeme věřit. V této souvislosti je stále naléhavější potřeba mít mechanismus, který by pomohl rozlišit pravdu od lži a ochránil lidi před dezinformacemi. S tím souvisí otázka v titulku, kterou vídáme a slýcháme ve veřejném prostoru v posledních letech poměrně pravidelně - kdykoli se začne debatovat o problematice dezinformací a misinformací. Tento článek hledá a nabízí odpovědi právě na tuto otázku.
Prezidentské volby máme za sebou, máme novou hlavu státu, emoce pomalu opadávají, je tedy na čase shrnout si, jak probíhaly letošní volby z pohledu dezinformací a misinformací, a připomenout si klíčové momenty předvolebního klání. E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci se po celou dobu volební kampaně aktivně zapojovalo do fact-checkingu, debunkingu a odhalování různých druhů manipulace a kognitivních zkreslení (náš dosah činil kolem 500 000 uživatelů). Pojďme si tedy v tomto textu shrnout, co všechno provázelo volby současné hlavy státu.
Sociální sítí Facebook se šíří vymyšlený citát Petra Pavla pocházející údajně z Twitteru, který má čtenářům vsugerovat, že chce tento kandidát zatáhnout ČR do války. Ve skutečnosti je však citát vymyšlen - nic podobného na Twitteru tohoto kandidáta nenajdete. Jde tedy o dezinformaci, jejímž cílem je ovlivnit pomocí lživé zprávy voliče. Nepravdivá zpráva se šíří jak Facebookem (např. skupiny Antikavárna, Aliance národních sil apod.), tak i prostřednictvím Messengeru a dalších komunikačních nástrojů. Každý si však může ověřit, že na Twitteru kandidáta nic podobného nenajdete.
V kontextu současné předvolební kampaně sdílíme nějakolik užitečných infografik.