Přestože většina organizací zaměřených na prevenci rizikového chování v online prostředí upozorňuje na rizika, která jsou spojena s tzv. sextingem, statistika organizací, které případy vydírání ve skutečnosti řeší, je neúprosná - počty dětí vydíraných v online prostředí neklesají. Stejně tak neklesá prevalence tzv. nekonsensuálního sextingu.
“Je 28. září 16 hodin odpoledne a do poradny projektu E-Bezpečí přichází případ od 14leté Romany: Dobrý den, potřebuji pomoc, volala jsem na Linku bezpečí a tam mi doporučili obrátit se přímo na vás. Fotila jsem nahé fotky pro svého kluka a poslala mu je. Ale před 14 dny jsem se s ním rozešla a on mi teď vyhrožuje, že na Instagramu udělá profil s mým jménem a fotky na něj dá. Chce se mnou znovu chodit - jinak to zveřejní. Nevím, co mám dělat… a bojím se,” popisuje Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, jeden z případů, kterými se jeho tým v posledních dnech zabýval.
Tento případ je jeden z mnoha, které poradna projektu E-Bezpečí každoročně zachycuje a především řeší. Na řešení pak spolupracuje jak s Linkou bezpečí, která zajišťuje první kontakt s obětí, které poskytne pomoc, zklidní ji a navede na možná řešení. Oběti vydírání pak tvoří především děti od 13 let věku, ty v té době vstupují do puberty a začínají navazovat intenzivní partnerské vztahy - ať již v reálném či online světě. V té době také aktivně začínají provozovat sexting, který je součástí vztahů. Problém nastává, pokud se oba partneři rozejdou - intimní materiál se může stát zbraní hromadného ničení.
Související články
“U vydírání dětí se sexuálním komponentem doporučujeme několik kroků - uschovat si veškeré důkazy, neblokovat jej a pachateli útoku sdělit, aby okamžitě odstranil fotografie, které od dítěte vylákal - s tím, že se dopouští trestného činu podle § 192 TZ a také dalšího závažného protiprávního jednání, které vyšetřuje kriminální policie. Po upozornění na dotyčného útočníka nereagovat, neodepisovat, pouze uchovávat komunikaci a zajišťovat důkazy. Situace se může sama postupem času uklidnit. Pokud bude vydírání opakovat, věc je dobré oznámit policii (ovšem neříkat o tom pachateli) - pokud by se pak fotografie někde objevily, policie si již dotyčného rychle najde a navštíví jej,” doplňuje Kopecký.
U vydírání je důležitá především preventivní a osvětová činnost, jejímž cílem je vysvětlit dítěti, že své vlastní intimní materiály nesmí posílat nikomu - ani blízké osobě (příteli, přítelkyni). Materiály, které do online prostředí uniknou, je velmi těžké - a často i nemožné - odstranit. Na problematiku sextingu a vydírání dětí v online prostředí proto upozorňuje jak sama policie (např. v rámci celoevropské kampaně SayNo!), tak i další preventivní organizace, jako je např. E-Bezpečí, CZ.NIC, Internetem bezpečně, Nebuď oběť apod. Velmi chválihodné jsou také osvětové projekty zaměřené na online bezpečnost, které realizují sami poskytovatelé internetových služeb a mobilní operátoři. Zde bychom zmínili např. projekt O2 Chytrá škola, která se sextingem a vydíráním dětí v kyberprostoru intenzivně zabývá, případně dnes již neexistující projekt Seznam se bezpečně!
Velmi důležitá je také úloha rodiče - pokud má dítě s rodičem vybudován důvěrný a funkční vztah, dítě se nebude bát v krizové situaci na rodiče obrátit s prosbou o pomoc. Bohužel u vydírání dětí dochází v současnosti k vysoké latenci ohlašování případů - vydírání rodiči (či jiné dospělé osobě) prozradí rodiči méně než polovina vydíraných dětí. Většina pak hledá pomoc právě u anonymizovaných online poraden.
Redakce E-Bezpečí